Výprodej.
Rudolf Steiner již v mládí v sobě objevil mimořádné psychické schopnosti. Od samého počátku byl výrazně ovlivněn filozofií W. Goetha, jehož díla vydával. Svou vlastní filozofii nazval antroposofií, moudrostí o člověku.
Druhý díl duchovního rozboru Fausta představuje šestnáct přednášek a dva Goethovy texty o přírodě, a také několik dokumentů vypracovaných R. Steinerem o architektuře sociálního organizmu a provolání k německému národu. Nejpodstatnější v tomto svazku přednášek z faustovské problematiky je pojednání o romantické a klasické Valpuržině noci, což je považováno za nejzralejší část Goethovy básně o Faustovi 1800-1801, kdy vznikl základ pro budoucí filozofické drama (napsané na zákadě hlubokého duchovního prozření). Další svébytné přednášky svazku se zabývají otázkou zla, svobody, sebepoznáním, reflexí řeckého mýtu. Přednášky reagují na dramatické eurytmické představení Goethova Fausta a mají objasnit jeho pojetí, kontext vzniku díla.